Nedělní slovo Třeboň 18.3. 2018

Dnes bychom měli opět pokračovat v našem bloku vyučování na téma Modlitba.

• Mluvili jsme o tom co je to modlitba.
• Mluvili jsme také o tom, jak se máme modlit. A nejlepším vodítkem je modlitba Otče náš.
• Dnes se budeme zabývat jedním druhem modliteb, se kterým jsem měl ve svém křesťanském životě největší problémy a tím je přímluva.
• Přímluva za druhé.

Říkal jsem si vždy: Pane Bože, ty přece víš, co druzí lidé potřebují, proč chceš, abych se za ně přimlouval?

• Přímluva mi připadala jako příběh z jedné pohádky: Jeden muž přišel do země, kde měli zvláštní zvyk. Chodit vyprovázet slunce když zacházelo za obzor a když mělo vyjít, šli mu naproti. Obyvatelé byli unavení neustálým cestováním, ale měli dojem, že když nepůjdou, slunce samo nezapadne ani nevyjde. Proto jim prodal ptáka, co umí přivolat den. Kohouta. Nevěděli, že slunce doprovodit nepotřebuje. Tak mi připadali lidé, kteří se přimlouvali za druhé.

 

• Ale překvapovalo mě při četbě Bible, že Bůh vždycky přímluvce vyhledával.

Nejznámější přímluva byla zapsána v Bibli. Bůh se rozhodl potrestat Sodomské, protože byli hodně hříšní. Ale Pán Bůh to vzal oklikou. Vzal to přes nedaleké tábořiště Abrahamovo. Vzal si sebou dva anděle a když byl u něj hostem, zmínil se, že jde zrovna do Sodomy, aby to místo zničil. Abraham vedl s Bohem zvláštní rozhovor: Pane Bože, copak bys zničil s nespravedlivým i spravedlivého? Co když tam nějací jsou? Co když je jich tam 50? Bůh odpověděl, nezničím to místo kvůli těm 50.  Abraham začal znovu a co když jich tam nebude 50. Co když jich tam bude jen 40. A Bůh znovu říká, nezničím je kvůli těm 40. A tak se dohadovali, až skončili na 10. Měl jsem dojem, že Bůh i Abraham, tam ztratili půl hodiny času naprostým plácáním. Až později mi došlo, že to bylo důležité. Bůh hledal někoho, kdo se za Sodomu přimluví.

• Dál jsem četl o dalších přímluvcích. Úžasný přímluvce byl Mojžíš. Který odvrátil svými přímluvami nejednu katastrofu od Izraele. Vždy, když Bůh chtěl něco udělat, zastavil se nejprve u Mojžíše. Mojžíš to Pánu Bohu rozmluvil.
• Ovšem nejúžasnější přímluvce byl a zůstává Ježíš. Kdy se dokonce modlí za ty, kteří mu přáli smrt: Bože, odpusť jim, oni nevědí, co dělají.
• A dokonce se přimlouvá stále v nebi za nás:

1 Janův 2:1  Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.

Židům 7:25  Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.

• Když jsem zkoumal život Apoštola Pavla. Velkou část svého času se nevěnoval jenom kázání evangelia, ale věnuje se přímluvám za své bratry.

Koloským 1:3  Stále za vás v modlitbách děkujeme Bohu, Otci našeho Pána Ježíše Krista, 4  neboť jsme slyšeli o vaší víře v Krista Ježíše a o vaší lásce, kterou máte ke všem bratřím 5  pro naději zakotvenou v nebesích. Víte o ní, protože i k vám přišlo slovo pravdy, evangelium; 6  tak jako na celém světě, i mezi vámi přináší ovoce a roste od toho dne, kdy jste uslyšeli o Boží milosti a přesvědčili se, že je pravdivá. 7  Tak vás tomu učil Epafras, náš milovaný druh, jenž nás věrně zastupuje jako Kristův služebník. 8  On nám také vyprávěl o lásce, kterou ve vás působí Boží Duch. 9  Proto i my, ode dne, kdy jsme to uslyšeli, nepřestáváme za vás v modlitbách prosit, abyste plně, se vší moudrostí a duchovním pochopením poznali jeho vůli.

• Dál se Pavel zmiňuje v dopise Koloským o muži, který za ně vede modlitební zápas.

Koloským 4:12  Pozdravuje vás Epafras, váš krajan, služebník Krista Ježíše, který o vás stále zápasí modlitbami, abyste stáli pevně a věrně plnili Boží vůli.

Pavel prosí ostatní věřící, aby se přimlouvali za ostatní i za něj.

Efezským 6:18  V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne,

• Začínám se radovat, když se za mě někdo modlí. V romském sboru se Štefan Kováč za mě modlí každou Bohoslužbu. Dříve mi to přišlo zbytečné, ale teď jsem velmi rád, když se za mě přimlouvá. Už se neupejpám.

 

Došlo mi tedy, že Bůh chce, abychom se přimlouvali za druhé

 

Ale ještě pořád jsem měl tu otázku, Proč bych to měl dělat? Proč se to Bohu líbí?

Odpověď nalezneme na začátku. Když Bůh stvořil člověka. Stvořil ho ke svému obrazu. Aby vládl všemu stvoření. A člověk se stal Bohem pro tehdejší zemi. Bůh se podělil o svou autoritu s člověkem. Pak přišel Ďábel a člověk je jím ovládán. Proto je Ďábel vládcem dnešního světa. Protože s člověkem manipuluje. Člověk svou moc neztratil, jen ji skrze něj používá někdo jiný.

Bůh člověka respektuje, na rozdíl od ďábla.  Ale je to člověk, který Boha zve do lidských problémů. Přímluva tedy není nic jiného, než pozvánka. Pane Bože, přijď a vyřeš to. V mém životě, v životě druhých. A Bůh chce být pozván.

A tak máme tu výsadu stát se přímluvci. Což je mimo jiné výsadou kněží.  Kněz je totiž prostředníkem mezi Bohem i lidmi. V tomto jsme se stali kněžími všichni věřící v Ježíše.

Byl jsem svědkem zázraků, když se církev modlila. Tedy, přimlouvala za někoho.

• Největší zázrak se stal, když jsme jako sbor vedli zápas za rodinu Zbínových, kterým se mělo narodit dítě s těžkým poškozením mozku. Církev se za ně začala řetězově modlit. A s každým vyšetřením jsme žasli, co Bůh dělá.

Závěr:

Cílem dnešního kázání, nebylo nějaké těžké teologické vyučování. Má jen jediný záměr: Přivést vás k přímluvě. Přímluva za druhé je někdy ta otravnější a těžká část modlitebního života.  Když Boha chválíme, nebo předkládáme svoje problémy, to je jednoduché. Ale přímluva za druhé.

Pamatuji si, že jsme měli jako studenti Biblické školy modlitební setkání s bratrem Rudkem Bubikem. Bývalým naším biskupem. Který ve škole suploval roli studentského pastora. Bratr Rudek jednou řekl: Dnes to pojmeme jako vyučování o přímluvě. Já se budu modlit a vy budete moci říct jen ámen. A tak se modlil asi 45 minut v kuse. Za všechny služebníky v církvi. Za všechny sbory v oblasti, pastory, druhé pastory, starší, jejich rodiny a jejich děti. Rudek se modlil bez zaváhání. Všechny ty lidi znal a bylo jasné, že takto se modlí často.

A tak bych rád, aby se našli lidé, kteří přímluvu vezmou vážně. Ne, jako nejnudnější část svých modliteb

• Shlédl jsem výborný film o přímluvě. Jmenuje se Válečný kabinet. Dal bych vám domácí úkol jej doma shlédnout.