Velikonoční neděle 1.4.2018

Dnes si připomínáme ve velikonočních svátcích Smrt našeho Pána Ježíše Krista. Je to den kdy se naplnila slova proroctví proroka Izaiáše.

Izajáš 53:1  Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova? 2  Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. 3  Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. 4  Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. 5  Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. 6  Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. 7  Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel.

Co se vlastně stalo?

Ježíš od počátku věděl, že přišel čas, kdy má být obětován.

Ukřižování se nestalo náhodou. Ježíš se sám vydal do rukou Římanů. Byla to speciální chvíle, kterou Bůh naplánoval dopředu.

Dříve než jej ukřižují, sejde se v jednom domě, v horní místnosti se svými nejbližšími učedníky a společně si užívají společnou večeři, která se stane symbolem společné víry.  Ježíš vezme do ruky kalich, naláme chléb a dá je svým učedníkům.  A oni pijí víno a ukusují chleba a netuší, co se stane za pár hodin.Poté jdou společně do Getsemanské zahrady. A Ježíš se tam modlí. A v úzkostech zápasí. Ví, co ho čeká, má z toho hrůzu. Ale poddává se vůli svého Otce. Hned poté přichází Římané z Jidášem. Jidáš jim ukáže na Ježíše a Oni ho seberou. Vezmou ho na soud. Římský místodržitel Pilát však na něm žádnou vinu neshledává, ale Židé volají, aby ho ukřižovali. A tak si Pilát umyje ruce na znamení, že on nenese vinu a vydává Ježíše na popravu ukřižování. Vyvedou ho na horu Golgotu kde je ukřižován s dalšími dvěma zločinci. Ještě než přijde sobota, která pro židy začíná pátečním večerem, umírá. Zdá se, že všechny naděje učedníků jsou pryč. Židé prožijí volnou sobotu a v neděli jdou ženy nabalzamovat Ježíšovo tělo. Hrob je však prázdný. A Ježíš se začíná zjevovat svým učedníkům. Ženám, Petrovi, a mnohým dalším. Společně s nimi jí. Tomášovi dokonce nechá sáhnout do svých ran. Není jen Duchem, je skutečně vzkříšený.

Význam těchto událostí není jen souborem nějakých zázraků, které nemají žádný účel. Jsou to ty nejdůležitější události v dějinách lidstva. Ježíš byl Bůh, který si vzal lidské tělo a nechal se potrestat za naše hříchy. On byl tou dokonalou obětí.

Dokonáno jest, řekl Ježíš. Byla dokonaná naše záchrana před Božím soudem. Od té doby je nebe otevřené pro každého hříšníka, který přijme  jeho milost.

Když se řekne velikonoce.

• Pro někoho je to čas, kdy si připomíná jaro, se zajíčky, vajíčky, zelenou trávou, barevnými vejci.
• Pro někoho jsou velikonoce vítaným zpestřením. Volnem v jarních měsících. Jedou někam ven a nemusí si brát tolik dovolené.
• Pro nás křesťany je to čas, kdy si připomínáme Ježíšovu smrt a vzkříšení.
• Jsem vděčný Bohu za to, že za mě zemřel na kříži. Kdyby to záleželo na mě, propadl bych Božímu soudu, pro svou morální slabost.