Třeboň 8.4.2018

Proč Existuje zlo?

Pan profesor na univerzitě položil svým studentům otázku: „  Je všechno, co existuje, stvořené Bohem?„
Jeden ze studentů nesměle odpověděl: „Ano, je to stvořené Bohem.„„Stvořil Bůh všechno?„ ptal se dál profesor.
„Ano, pane,„ odpověděl student. Profesor pak pokračoval: „Jestli Bůh stvořil všechno, znamená to, že Bůh stvořil i zlo, které existuje. A díky tomuto principu: naše činnost určuje nás samotných, tedy Bůh je zlo.„ Když toto student vyslechl, ztichl. Profesor byl sám se sebou spokojený. Najednou zvedl ruku jiný student. „Pane profesore, mohu vám položit otázku?„
„Samozřejmě,„ odpověděl profesor.Student se postavil a zeptal se: „Existuje chlad?„ „Co je to za otázku, samozřejmě že ano, tobě nikdy nebylo chladno?„Studenti se zasmáli otázce spolužáka, ale ten pokračoval: „Ve skutečnosti, pane, chlad neexistuje, v souladu se zákony fyziky je ve skutečnosti chlad pouze nepřítomnost tepla. Chlad nemá svoji jednotku, kterou ho můžeme měřit. Slovo chlad jsme si vytvořili my lidé, abychom mohli popsat to, co cítíme v nepřítomnosti tepla.„
Student pokračoval: „Pane profesore, existuje tma?„ „Samozřejmě, že existuje,„ odpověděl profesor.
„Znovu nemáte pravdu, tma stejně tak neexistuje. Ve skutečnosti je tma díky tomu, že není přítomno světlo. Můžeme zkoumat světlo, ale ne tmu. Světlo se dá rozložit. Můžeme zkoumat paprsek za paprskem, ale tma se změřit nedá. Tma nemá svoji jednotku, ve které bychom ji mohli měřit. Tma je jen pojem, který si vytvořili lidé, aby pojmenovali nepřítomnost světla.„
Následně se mladík zeptal: „Pane, existuje zlo?„ Tentokrát profesor nejistě odpověděl: „Samozřejmě, vidíme to každý den, brutalita ve vztazích mezi lidmi, trestné činy, násilí, všechno toto není nic jiného, než projev zla.„ Na to student odpověděl: „Zlo neexistuje, pane. Zlo je jen nepřítomnost dobra, tedy Boha. Zlo je výsledek nepřítomnosti lásky v srdci člověka. Zlo přichází tak, jako když přichází tma,
nebo chlad – tedy v nepřítomnosti světla, tepla a lásky.„Profesor si sedl.  Ten student byl mladý Albert Einstein.

• Tento příběh je důležitý pro dnešní přednášku. Dozvěděli jsme se, že zlo neexistuje, stejně jako tma a chlad, jsou to jen pomocné pojmy, které ukazují na nepřítomnost něčeho.
• Náš blok vyučování jsme nazvali: Proč existuje zlo? Tak to vypadá, že jsme zdánlivě nezvolili dobrý název. Když zlo neexistuje. Tedy, ve světle prvního příběhu.
• Zeptám se tedy jinak? Kam zmizelo dobro? Co se s ním stalo? Proč není tak často přítomné?
• Spoustu lidí bere jako důkaz, že Bůh neexistuje, když se na světě dějí tak hrozné věci. To by přeci ten dobrý Bůh, který všechno může a všechno ví, nemohl nikdy dopustit. Nebo je mu to jedno? Pak by byl do určité míry zodpovědný za zlo, které existuje. Protože, kdo vidí zlo, má sílu proti němu zasáhnout a přesto nezasáhne, má podíl na jeho šíření. Má Bůh podíl na šíření zla?

V Bibli je napsáno: Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.

• Neexistují žádní dobří lidé. Jen lidé hřeší různými způsoby. A všichni si zasloužíme Boží trest. Pán Bůh není netečný vůči světu, ani není zlý. Jen nám celou dobu dává čas k pokání.

A tak se v tomto světě setkáváme s dobrem i zlem zároveň. Svým i druhých.

• Abychom tomu porozuměli, proč není na světě jenom dobro, ale i zlo, povíme si jeden příběh.

Na začátku Bůh stvořil člověka a dal mu místo v rajské zahradě. To bylo místo, kde se Bůh i člověk setkávali a nebylo mezi nimi žádné překážky. Člověk se stal vládce a správcem zahrady. Bylo tam mnoho ovocných stromů. Adam s Evou mohli jíst jakékoliv. Dokonce tam byl i strom života, který člověku dával možnost být naživu prakticky věčně. Byl tam ale také jeden strom, který se zdál nebezpečný.  Strom poznání dobrého a zlého. Jedině z tohoto stromu jíst ovoce nesměli. Na scéně se objevuje had, který je symbolem ďábla, a ten se jich zeptal: Jakže, Bůh vám zakázal jíst ovoce ze stromů. Eva mu to chtěla vysvětlit a tak se dala do diskuse s ďáblem. A ten jí poradil: To, co říká Bůh je hloupost. Budete jako Bohové znát dobré a zlé, nezemřete. Eva se nechala zlákat, vzala si zakázané ovoce, dala i Adamovi jíst. Otevřeli se jim oči, poznali, že jsou nazí a styděli se. A začali se skrývat před Bohem.  Bůh je pak pro neposlušnost vyhnal z ráje. A do lidského života přišel chlad, tma, stud, bolest a na konci smrt. Tedy zlo. Zlo, které pramení z nepřítomnosti Boha.

A to smrt dvojí druhu:

• Smrt fyzická: Člověk začal stárnout a s každým prožitým dnem se přibližoval den jeho fyzické smrti. To do té doby člověk neznal smrt.
• Smrt Duchovní: Člověk a Bůh byli od sebe odděleni hříchem. Najednou si nebyli schopni porozumět. To je ten důvod, proč se s Bohem míjíme. Proč neslyšíme jeho hlas.

 

• Teď se dostávám znovu k velikonoční zvěsti. Ježíš je ten který zaplatil za náš hřích a ten kdo ho vyzná za svého Pána a spasitele a přivlastní si Ježíšovu oběť. S ním se něco může stát. Může se setkat znovu s Bohem. A vrací se ze smrti do života.
• Jako křesťané, když se setkáme s Bohem, říkáme, že jsme se znovuzrodily z Ducha. To co v nás bylo mrtvé, se narodilo znovu. Ten vztah k Bohu, který byl úplně mrtvý, se v nás znovu nastartoval. Obvykle se znovuzrozením cítíme velkou radost. To je ten důvod, proč se z jinak normálních lidí stanou ti „fanatici“, co to s Bohem myslí naprosto vážně. Věří Bibli, modlí se k nějakému svému imaginárnímu příteli, jako to někdy dělají malé děti. A jsou nadšení z věcí, o kterých nikdo neví, jestli jsou pravdivé.

 

• Tento příběh nám ukazuje na to, že člověk odněkud vypadl. Z toho dokonalého, dobrého místa, kde neexistovala smrt, bolest a trápení, kde neexistovalo zlo. Kde byl přítomen Bůh a nebyla mezi člověkem a Bohem žádná překážka.
• Člověk chtěl poznat víc, než co mu mohla nabídnout rajská zahrada. A tak mu Bůh řekl: Dobře: od této chvíle budeš znát nejenom to dobro, co jsem ti připravil, ale poznáš i to zlé o kterém si doteď neměl ani tušení. A vzdálil se z lidského života.Tak přišlo zlo na svět. Aby zlo přišlo, musel Bůh odejít.
• Žijeme ve světě kde je dobro i zlo a my si volíme. A zlé i dobré činy ovlivňují život nás i druhých. A Bůh nás v tom nechal. Protože přesně to lidé chtějí. Bože nemluv nám do života. A tak lidé žijí často v zoufalství, ve tmě, ve smrti, daleko od toho šťastného života. Protože ten pramení z života s Bohem, nikoli bez něj.

 

• Někdy i my křesťané začneme žít prázdný život. Když na Boha zapomeneme. Když se nám stane pouhou postavou v pozadí. Proto je důležité znovu a znovu ho hledat.