Přednáška 13.5. 2018
Tento měsíc mluvíme o základech Božího požehnání. Požehnání: Stav člověka, ve kterém prožívá, úspěch, pocity štěstí. Vše co dělá, se mu daří. Požehnání přichází od samotného Boha. Pokud chceme být požehnaní, nestačí jenom věřit na Ježíše. Každé požehnání má své podmínky.
- Mluvili jsme v první přednášce o tom, že máme hledat Boží království a spravedlnost.
- Pak jsme mluvili o požehnané Boží moudrosti
- A dnes budeme mluvit o požehnané štědrosti.
Jedna z věcí, která otvírá Boží požehnání je štědrost. A to hlavně vůči Bohu a Božím věcem.
Když si začnete číst starý zákon. Velice rychle zjistíte, že velká část duchovního života starověkých lidí, byla svázaná s obětováním Božstvu. Zvířata, prvotiny z úrody. Pán Bůh to neakceptuje jenom jako lidský nápad. On člověka vybízí k obětem. Velká část knih Mojžíšových se věnuje obětem. Tyto oběti měly jedno společné, měly být vždy perfektní. Nesmělo se obětovat kulhavé zvíře, slepé, nebo nemocné. Protože Bohu patřilo vždy to nejlepší.
Malachiáš 1:14 Buď proklet chytrák, jenž má ve svém stádu samce, a složí-li slib, obětuje Panovníku zvíře vykleštěné. Neboť já jsem velký Král, praví Hospodin zástupů, mé jméno budí mezi pronárody bázeň.“
Já jsem vždy oběti považoval za mrhání lidskými zdroji. Vždyť Bůh nepotřeboval a nepotřebuje žádná, zvířata ani obilí z našich polí.
Co však oběti Bohu ukazují, je stav našeho srdce.
Pána Boha má jeho lid milovat. Je to první přikázání. Celou svou duší, svou silou, svou myslí, Věřím, že každý přišel do tohoto shromáždění, Pána Boha miluje. Jde ale o to, jak ho milujeme? Jako svoje nové kolo? Jako svůj klobouk? Láska se projeví vždy v nějakém obětavém činu.
Nejznámější příběh z Bible co mě napadá je z života Abrahama, který dlouho čekal, až se mu narodí syn. Narodil se mu ve 100 letech. A Bůh mu řekl: Z tohoto tvého syna vzejde celý národ, který mě bude uctívat a já ho požehnám. A najednou dostal od Boha nesmyslný příkaz. Půjdeš na tu a tu horu a tam mi ho obětuješ. Abraham vzal dříví i svého syna a šel. Na té hoře svázal Izáka, položil na dříví, když se ho chystal probodnout, tak ho Bůh zarazil. Bůh chtěl vědět, jestli bude ochoten. Zahodit celé své čekání, svou budoucnost, svou lásku k synovi, pro lásku k Bohu.
- Ochota člověka jít a něco obětovat ukazuje na lásku k němu.
Ježíš vyprávěl jedno podobenství o králi, který pozval významné lidi na hostinu. Ti se ale postupně omlouvali, že nepřijdou. Právě jsem se oženil, musím být doma se svou ženou. Jiný se vymluvil: koupil jsem nové pole, musím se mu věnovat. Další řekl: koupil jsem nové volské spřežení, musím ho vyzkoušet. Král se hodně naštval. Za koho mě tito lidé mají? Nestojím jim ani za to, aby přišli ke mně na hostinu? Nepřipomíná vám to něco?
Někdy sleduji docházku křesťanů do shromáždění. Ne proto, abych někomu vyčítal že nepřišel. Když se ale někdo dlouho neukáže, nebo chodí nepravidelně, tak mě to trápí. Ne proto, že by bylo nutné, aby všichni vždycky byli na shromáždění. Ale trápí mě to proto, že to velice často ukazuje na stav srdce toho člověka.
Lásku tedy dokazujeme ne slovy, ale obětavým činem.
Bůh nás miloval natolik, že se narodil jako člověk a za naše hříchy zemřel na kříži. Tím nám dokázal, že nás miluje. A také jak hodně nás miluje. Tato láska má být opětována. Bůh chce být milován stejně, jako on miluje nás. A to platí i v novozákonní době.
Když Ježíš chodil po této zemi, sedl si k chrámové pokladnici, která stála u dveří Jeruzalémského chrámu. Tam se díval na lidi, jak dávají peníze do pokladnice. Přišla tam jedna vdova vhodila do pokladnice jednu malou minci. U ní se Ježíš zastavil a pochválil jí za to, že dala poslední peníz, který měla. Dala víc, než kdokoliv jiný, protože dala ze svého nedostatku, zatímco ostatní dávali ze svých přebytků. Takto dává srdce, které věří a miluje.
Jak můžeme Pánu Bohu ukázat, že naše láska je velká?
- Skrze oběť času a pozornosti. (Služba, modlitba)
- Skrze odolávání protivenství., (Věrnost, trpělivost)
- Skrze oběť zdrojů pro B. království. (Peníze)
Židé vůči svému Bohu byli opravdu štědří.
- Platili desátky
- Vykonávali sbírky, na chrám
- Přinášeli oběti.
- Pomáhali chudým.
A jak jste na tom vy? Co vás láska k Bohu stojí? Jestliže nic, je to důvod k zamyšlení.
Podmínkou pro Boží požehnání v oblasti financí, je vlastní štědrost. Tu Bůh žehná.
Znal jsem jeden manželský pár, který nebyl moc bohatý. Oni měli takovou filosofii. Když měli poslední peníze, většinou je věnovali na nějaké Boží dílo. A pak se jen dívali, co Bůh dělá v jejich prospěch. Jejich svědectví bylo. Nikdy jsme neměli hlad, nikde jsme neměli nedostatek oblečení, Bůh se o nás postaral. Řešil naše finanční problémy.