Bůh pomůže těm, co si pomohou sami

Kázání Veselka 17.6. 2018

  • Předmět: Křesťanské polopravdy
  • Téma: Bůh pomůže těm, co si pomohou sami.

Celý červen kážeme na téma křesťanské polopravdy. Polopravda není zjevná lež, je to informace, věta, která má v sobě pravdivý základ, ale část té informace nás vede k chybným závěrům.

Je těžké poznat polopravdu. Máme ale různé způsoby, jak ji demaskovat.

  • Jeden ze způsobů jak ji demaskovat je: Domýšlet do důsledku každou myšlenku. Co by se stalo v různých situacích, kdybych se nechal tou pravdou vést? Jsou chvíle, kdy by daná pravda neplatila?

Kázal jsem o jednotlivých polopravdách.

Vše se děje z nějakého důvodu.

Jsou křesťané, kteří si myslí, že Pán Bůh vše naplánoval do nejmenšího detailu. S touto myšlenkou přišel Jan Calvin a opíral se o celou řadu míst v Písmu. Pak bychom nedělali svá vlastní rozhodnutí. Svobodná vůle by neexistovala. Za všechna utpení ve světě by mohl v konečném důsledku Pán Bůh. Na druhé straně přišli jiní křesťané tzv. Deisté s myšlenkou, že Bůh všechno stvořil, je majitel a výrobce ale je trvale nepřítomný. Deisté sami sebe vidí jako správce, kteří nemohou očekávat pomoc od Boha. Deisté odmítali zázraky, zůstal jen základní křesťanský kodex. Bible ale tvrdí, že Bůh zasahuje do historie lidstva. Pravda je tedy taková:  Bůh má svou vůli svůj plán, který však nezahrnuje každého člověka i událost v historii. Ten plán je možné odmítnout. Bůh si může použít k uskutečnění svého plánu i kamení. Je nutné se Boží vůli poddat.

Řídím se svým svědomím a vede mě pokoj.

Myšlenka, že moje svědomí je dobré vedení se zdá být dobrá.  Má ale problém v tom, že svědomí ne vždy dobře funguje. Lháři, lupiči, dokonce i vrazi se mohou dopustit hrůzných věcí, aniž by je jejich svědomí upozornilo. Ve skutečnosti se musíme podívat na svědomí ne jako na teploměr, ale jako na termostat.  Termostat si nastavujeme sami podle toho jaká teplota je nám příjemná. Hodnoty, které zastáváme, ve skutečnosti nastavují, jestli naše svědomí reaguje. Aby bylo svědomí schopné nás vést. Potřebuje být nastaveno podle B. měřítek.

 

Dnes budeme mluvit o třetí polopravdě, vyskytující se mezi křesťany. Tou je myšlenka, že Bůh pomůže těm, co si sami pomohou.

Znovu- To zní docela dobře.

  • Pamatuji si na jeden výrok z historického filmu Jan žižka. Tehdy se v něm dohadovali Husité jak bránit Prahu před Křižáky. Mnozí křičeli: Bůh nám pomůže. Tehdy vystoupil Jan Žižka a řekl: Bůh nám pomůže, když my sami si pomůžeme. Byl to film natočený v 50 letech. „Komunistický“
  • V USA dělali průzkum a ptali se na tuto pravdu křesťanů. 8 z 10 z nich odpovědělo, že se tato věta nachází v Bibli. Někteří dokonce tvrdili, že je součástí desatera.

Já bych se nad tím výrokem chtěl zamyslet:

Co je na něm pravdivého? V čem je ten střípek pravdy?

  • Já v tom cítím pošťouchnutí vůči naivitě křesťanů, kteří si myslí, že vše dostanou od Boha zadarmo. Kteří si jen lehnou a čekají, až Bůh něco udělá. To, zdá se, v životě moc nefunguje.
  • V poledne často děkujeme za jídlo. Ale to jídlo Pán Bůh neuvařil. Někdo semlel mouku, někdo vyčistil vodu, někdo dovezl do pekárny suroviny. Někdo je pak prodával. Děkovat Bohu za jídlo je jako ignorovat lidskou práci, která tam byla udělána. Nekřesťané se usmějí a řeknou: Děkujme tedy hlavně lidem. Přesto je Bůh původcem hmoty a On ji stvořil. Je tedy dobré děkovat Bohu za vše kolem nás.
  • Viděl jsem v televizi rozhovor s jedním vědcem fyzikem, který vyprávěl o hmotě, jednotlivých molekulách, jak se skládají dohromady. Jedné věci ale nerozumíme, Jakou silou to všechno drží pohromadě. Kdybychom tuto sílu mohli poznat a ovládnout. To bychom vyřešili všechny problémy světa. Já si hned uvědomil, že Bůh je ten, který hmotu drží pohromadě. Děkovat tedy za jídlo Bohu je v pořádku.

Koloským 1:16  neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

  • Je tu střípek pravdy, který říká: Nebuď líný. Nebuď pasivní, ale aktivní.

2 Tesalonickým 3:10  Když jsme u vás byli, přikazovali jsme vám: Kdo nechce pracovat, ať nejí!  11  Teď však slyšíme, že někteří mezi vámi vedou zahálčivý život, pořádně nepracují a pletou se do věcí, do kterých jim nic není. 12  Takovým přikazujeme a vybízíme je ve jménu Pána Ježíše Krista, aby žili řádně a živili se vlastní prací.

  • Benediktýnští mniši žili podle pravidla: Modli se a pracuj.

V čem je v té polopravdě ta část lživá a nebezpečná?

Jaký by byl Bůh, který pomáhá jen těm, co si pomohou sami?

  • Lidé do svých 50 let žijí v produktivním věku. Ti si mohou sami pomoci docela dobře. Ale když překročí tuto věkovou hranici. Potřebují často pomoci. To znamená, že Bůh je Bohem jenom těch produktivních?
  • Jak to bude s lidmi, kteří si nemohou pomoci sami? Nemocní, chudí, staří.

Tato pravda nás vede k tomu, abychom se vyvázali s pomoci lidem, kteří se zdají být málo snaživí. Problém je v tom, že se můžeme lehce mýlit. Soudíme věci jen podle toho, co vidíme. A to je nebezpečné.

  • Písmo nás naopak vede k tomu, abychom z našeho požehnání část. nechali pro lidi, kteří z nějakého důvodu potřebují pomoci. Nemyslím ty, kteří špatně řeší svou finanční situaci a chtějí na vás přehodit svou zodpovědnost za svůj vlastní život.

Leviticus 23:22  Až budete sklízet obilí ve své zemi, nepožneš své pole až do okraje ani nebudeš po žni paběrkovat; zanecháš paběrky pro zchudlého a pro hosta. Já jsem Hospodin, váš Bůh.

  • Boží milost je vždy nezasloužená. Náš Bůh rozdává podle své milosti.
  • Všichni lidé jsou tak trochu případ lidí, kteří si nemohli sami pomoc. Jedná se o náš hřích, za který zaplatil Ježíš. Kdybychom to byli schopní zvládnout sami, nemusel přijít Ježíš vůbec na kříž.
  • Navíc, ne všechno v životě lze vybojovat, překonat tvrdou prací a disciplínou. A zvlášť u těch duchovních věcí. Dostáváme je často jako Jeho milost. Někdy je čas, přestat se svými aktivitami a trávit svůj čas u Božích nohou.
  • Často odvozujeme svojí hodnotu podle toho, jak jsme výkonní a jak jsme užiteční. Když už nemůžeme, máme dojem, že už žádnou hodnotu nemáme. Ale Bůh nás nemiluje pro výkon. On nás miluje, protože jsme jeho děti. Naši příbuzní nemají hodnotu jen práce a výkonu. Milujeme je pro to, kým jsou.

Náš Bůh je Bůh, který dává nezaslouženou milost. Polopravda:  „Bůh pomůže těm, co si pomohou sami“ nám říká, že jsme milováni pro svůj výkon, svou snahu. Drazí, nežijme podle této lži.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *