O cestě, skále a trní

Přednáška, Třeboň 9. 9. 2018

Téma: Podobenství o rozsévači

K dnešnímu kázání mě inspirovala facebooková diskuse na téma: je Bible pravdivá kniha? Čas od času se podobných diskusí zúčastňuji. Někdo položí otázku a ostatní na ni reagují. Ateisté i věřící.

Nejvíc se pochybovalo o 1. Mojžíšově, ve které je zpráva o stvoření světa. Když jsem odpovídal na některé otázky o Adamovi o Evě, stvoření země a světla a podobně. Musel jsem říct, že Biblické knihy mluví vždy primárně k lidem své doby.

  • Mojžíš byl muž své doby, žádný vědec 21. století a tak dostal příběh o stvoření v té podobě, kterou známe. Jestli to bylo přesně tak, anebo Bůh použil příměr, aby Mojžíš a Izraelci aspoň trochu porozuměli, to nevíme.
  • Obvykle říkám, že jsem tam u toho nebyl, abych na 100 % věděl. Pro nás je problém říct, zda stvořitelský den je totožný s tím naším, zdali se nejednalo o období. Jestli to pořadí stvoření bylo přesně takové.Nějaký ateista na můj komentář zareagoval. Jak to jde dohromady s tvrzením, že Bible je Boží slovo. Tedy pravda Boží, když jde o nějaké bajky. Na to jsem odpověděl, že Bible není kniha o přírodopise, ale o lidech a Bohu.

Bible používá celou řadu literárních forem. Poezii, mudrosloví, přísloví. Obsahuje zákoník, někdy zaznamenává události. Musíme rozeznat, o jakou literární formu v té konkrétní knize jde, abychom netvořili doktríny z textů, které pro to použít nejdou.

Vzpomněl jsem si, že v Bibli jsou i příběhy, které si mohl někdo vymyslet, aby na nich ilustroval určité pravdy.

Ve starém zákoně je jako vymyšlená kniha označována kniha Job, která mohla vzniknout jako příběh o lidském utrpení a otázce, kterou si přitom lidé kladou: Proč Bože? Proč já? My nevíme, jestli šlo o skutečný příběh, nebo o ilustraci. Může to být fiction story (vymyšlený příběh). Přesto myšlenky v něm obsažené jsou pravdivé.

  • V novém zákoně jsou to Ježíšovy příběhy, kterým obecně říkáme podobenství. To jsou příběhy, které se evidentně nikdy nestaly, přesto z nich čerpáme Boží moudrost pro mnoho našich životních situací. Ježíš si příběhy vymyslel, ale nelhal v nich. A proto je můžeme nazvat pravdivým Božím slovem, i když jsou vymyšlené.

Pro dnešní odpoledne jsem si vybral příběh o rozsévači

Matouš 13:3  „Vyšel rozsévač rozsívat. 4  Když rozsíval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je. 5  Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi. 6  Ale, když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. 7  Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je. 8  A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet. 9  Kdo má uši, slyš!“

Tento příběh byl řečen všem těm, kteří chodili na setkání s Ježíšem. Ti lidé měli různé motivy. Někteří přišli ze zvědavosti, jiní byli nemocní, jiní chtěli vést teologické disputace. Ježíš měl ale jiný záměr. Chtěl je něco naučit. Chtěl jim změnit myšlení i život. Odezva byla různá.

  • Někdo pokyvoval hlavou a pak zapomněl na to, co slyšel, byli lidé, kteří s radostí souhlasili, ale neměli v sobě žádnou stálost.
  • Byli lidé, kteří měli starosti, různé rádoby povinnosti, které jim nedovolili žít tak, jak by skutečně chtěli. Neměli odvahu něco v životě změnit.
  • Nakonec tu byli lidé, kteří nebyli zapomnětliví, kteří byli stálí. Konzistentní v názorech i činech. Uměli zacházet s problémy tak, že nemuseli dělat v životě kompromisy. To byli lidé, kteří měli předpoklady stát se Božími dětmi se vším všudy. Tedy přinést úrodu, ovoce, plody.

Toto podobenství chce říct lidem: Buď takovou dobrou půdou. Pak ti moje učení přinese užitek. Přinese ti Boží požehnání a spravedlnost a právo pro tvé okolí. Když ho budeš jenom znát, ale nebudeš podle něj jednat, nepřinese ti žádný užitek. Všichni máme předpoklady být dobrou půdou. Když děláme ta správná rozhodnutí.

Jak být dobrou půdou?

  1. Nebuď uzavřený.

 Půda u cesty je půda, která je zdusaná, nic se na ní neurodí, protože je tak tvrdá. Je to předobraz lidí, kteří jsou příliš tvrdí, aby přijali něco, co se jim nehodí.

Farizeové, kterým se Ježíš jako mesiáš moc nehodil, protože byl až moc svůj a těžko by ho ovládali, nebyli schopní Ježíše přijmout, ačkoli viděli zázraky, které dělal.  Ať by Ježíš udělal cokoli, farizeové by neuvěřili.

Je spousta lidí, kterým se víra nehodí do krámu. Takoví lidé budou stát proti víře, i kdyby viděli zázraky na vlastní oči. Takového člověka nikdy nepřesvědčíte, že Bůh existuje, protože on se ve svém srdci už rozhodl, že takové myšlence nikdy nedá šanci.  Na druhou stranu i křesťané mohou některé věci odmítat, protože se jim něco nehodí do krámu.

Jak nebýt tvrdou půdou u cesty, když uslyšíš něco nového?

  1. Nebuď si tak jistý sám sebou a svými argumenty. Vždycky si ponech prostor pro to, že se můžeš mýlit. Zkoumej věci, nedělej rychlé závěry pro nebo proti.
  2. Nenech se ovládnout pýchou, nebo strachem z nového. Vždyť každý z nás poznáváme jen z části. To, že něco nevíme, není zahanbující.

 

  1. Nebuď povrchní.

 Další obraz je o zrnu vyrostlém na skále. Na skále bývá jenom trochu půdy, ale rychle vysychá. Je to obraz věřících, kteří přijali slovo, ale protože zůstali na povrchu, nezvládli to dál.

Shromáždění s Ježíšem musela mít úžasnou atmosféru. Ježíš uzdravoval, křísil mrtvé, vyháněl démony.  Každý si s ním chtěl potřást rukou, každý se s ním chtěl vyfotit. Kdo by nechtěl. Kdo by v něj nevěřil, všechno bylo možné v jeho přítomnosti. Kolem dnešních celebrit je to podobné. Ale to je jen pozlátko.

Žít každodenní křesťanský život… u něj nezní vždy hudba, chybí slavnostní atmosféra. To je dřina, za tu vám nikdo neděkuje, sklízíte posměch od lidí. Bylo mnoho takových, kteří nebyli připraveni na tuhle stránku víry.

 

Často lidem, kteří přijdou do našich shromáždění, říkáme. Uvěřil jsi, ale aby tvoje víra zůstala čerstvá, potřebuješ dělat tři věci: Modlit se, číst Bibli, chodit na shromáždění. To ti dá dobrý základ pro život.

Jestli je ti tohle všechno zatěžko, pravděpodobně za pár měsíců o svou víru přijdeš. Zůstal jsi na povrchu.

Líbí se ti atmosféra? Líbí se ti, když se setkáš s Bohem, jak se tě dotkne, jak cítíš tu skvělou deku klidu, která tě přikryje? Tam ale tvé křesťanství nekončí. Tam teprve začíná. Atmosféra je fajn, křesťanský život nekončí s odchodem ze shromáždění. Tam to začíná. A to je těžké.

  • Dávej pozor na to, co chceš v životě.

Třetí obraz je o zrnu, které padlo do trní. V půdě, která je zaplevelená nic nevyroste. Trní a plevel jsou znakem starostí. Starost o život a vábivost majetku, to jsou věci, které nás přesvědčí o tom, že i kdybychom chtěli, nemůžeme žít podle Ježíšova učení: Jo, já bych rád, ale nejde to. Mám povinnosti, rodinu, zapletl jsem se s někým a teď nemám jinou možnost než jít tou cestou, která se Pánu Bohu nemůže líbit.

  • Když uvěří majitel herny, může ji dál provozovat s čistým svědomím? Jde o živobytí!
  • Když uvěří gambler, může dál hrát automaty? Vždyť si nemůže pomoct.
  • Kdysi se nám stalo, že jsme chtěli, aby náš Vojta hrál házenou. Jenže v neděli dopoledne házenkáři jezdili na zápasy. Náš Vojta by nemohl jít na shromáždění. A my jsme museli volit. Házená nebo shromáždění?
  • Jeden bratr mi řekl: Víš, já bych chtěl přijít, když já mám ale v neděli zápasy. Nic proti sportu, ale jasně tím ukazuji co je mi milejší.
  • Já bych rád obojí, ale když se kříží světské s tím Božím, co má pro vás přednost?

 

Dej si pravidlo

  1. Cokoliv co dělám, mě neodvede od církve.
  2. Cokoliv co dělám, nesmí být proti Božímu slovu

ZÁVĚR

Máme tady jeden vymyšlený příběh, který má poselství. Mluví ke křesťanům. Jaký jsi posluchač?

Nevěříš tomu, co tu slyšíš? Nebuď v sobě tvrdý, neuzavírej se.
Máš rád tu atmosféru, ale zbytek tě nezajímá? Kdybys musel něco ztratit, obětovat, bylo by ti to zatěžko?
Jsi ten, který říká: Já bych chtěl, ale musel bych změnit tolik věcí v životě. Buď dobrou půdou pro Pána.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *