Jaký příběh chceš o sobě vyprávět? 21.10. 2018

21.10.2018  Pět otázek na B. vůli. Otázka č. 2: Jaký příběh chceš o sobě vyprávět.

Minulý týden jsme začali s novým blokem vyučování.  Který jsem nazval pět otázek na B. vůli. Je to vlastně, pět otázek týkající se naší budoucnosti.  Jsou to, otázky, které bychom měli nejdřív položit sami sobě dřív, než se Boha začneme ptát na naši budoucnost.

1 otázka: Bojíš se ztráty kontroly nad svým životem? Je to ten důvod, proč se ptáš Boha na jeho vůli? Chceš mít vše pod kontrolou? Nechceš se nechat překvapit životem?

To je důvod, proč lidé všeobecně chtějí vidět do budoucnosti.

  • Racionálně založení lidé se snaží dělat prognózy, průzkumy trhu, zajímají je statistiky, předvolební průzkumy. Snaží se předpovědět pravděpodobnou budoucnost. I když to může vypadat dobře. Nic nefunguje na 100 %.
  • Emocionálně založení lidé se snaží vycítit, kam je čas, doba, zavede. A doufají, že jim srdce dobře napoví. Ptáci, zvířata mají nějaký vnitřní cit na to, co přijde. Ani tato metoda nepřináší 100% výsledek.
  • Duchovně založení lidé, se pak ptají v těch duchovních oblastech. Věští z kávové sedliny, ptají se duchů zemřelých, hází si korunou,  atd… Každá magie  někdy funguje. Je to tak 50 na 50. Buď ano, nebo ne.
  • Křesťané pak často hledají budoucnost podobně jako ta třetí skupina lidí. Vkládají svoje prsty do Bible. Vytváří si různé modlitební rituály. Říkají tomu hledání B. vůle. Výsledkem je většinou Boží mlčení.

Za tím vším je strach člověka o kontrolu nad svým životem. Ale život je nevypočitatelný. Vždycky v něm figuruje spoustu neznámých.

Pán Bůh chce, abychom se přestali strachovat o budoucnost a v důvěře svěřili svůj život do jeho rukou

  • Jeden kazatel to popsal obrazem: Řekl Bohu v modlitbě: Pane, sedni si v mém autě na místo řidiče a já si sednu vedle jako spolujezdec.
  • Bůh nás chce přivést k tomu, abychom mu důvěřovali. Nemusíme znát každý detail v životě. Když mu svěříme své počínání. Je to Otázka důvěry.
  • Počátkem hříchu byla pochybnost nad tím, jestli to Bůh s námi lidmi myslí dobře. Křesťané se učí Bohu novému životu v Kristu. Učí se Bohu důvěřovat.

Jeremjáš 29:11  Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.

Proto bychom se měli zeptat sami sebe, ještě dřív než se Boha začneme ptát na jeho vůli. Jsem ochoten Boha nechat řídit můj život? Nebo chci jen nahlédnout do budoucnosti, abych neztratil kontrolu nad svým životem?

  • Boží vůle je z 99.9% popsaná v Bibli. Ta se většinou týká našich etických norem a etika pak z největší části určuje, jak se máme zachovat.  To nám ukazuje cestu. Co máme dělat.

Pak jsou otázky, které nemohou být zodpovězeny z Bible.

  • Jakého partnera si mám vzít?
  • Jaké zaměstnání mám dělat?
  • Jakou službu pro Pána mám zvolit?
  • Kam mám investovat svoje peníze?
  • jaký byt si mám koupit?
  • Co budu dělat o víkendu. Atd…

V těchto otázkách nás vede křesťanská etika, ale ne do úplného detailu.

Jestliže vložíš svůj život do B. rukou, zůstaneš v tomto postoji. Tak tě jednou povede cit, jednou rozum, jednou Duch svatý. Pokud však chceš znát detaily bez tohoto odevzdání. Většinou uslyšíš Boží zarputilé mlčení.

Jeremjáš 29:11  Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám.

Otázka kterou si musím položit před tím, než se zeptám na jeho vůli je: Bojím se ztráty kontrol nad životem? Protože jestli ano. Dočkáš se zarputilého Božího mlčení. Odevzdej svou kontrolu Bohu.

Otázka č.2, Kterou mám položit sobě ještě dřív, než se zeptám Boha na jeho vůli. Jaký příběh chci o sobě vyprávět.

Na začátku chci říct, že není úplně samozřejmé mít svůj vlastní příběh. V historii většina civilizací fungovala na principu kola. Cyklického života. Život je kolo, které se valí. Všechno se opakuje. Jako jednotlivec nic neznamenáš. Máš význam pouze jako součást soukolí.

To, že lidé dnešní doby mají svůj příběh, a sny o vlastním štěstí vděčíme nárůstu individualismu. Za rozvoj individualismu, můžeme vděčit judaismu a křesťanství.

  • Kdy Pán Bůh jedná z Abrahamem a vysílá ho na jeho cestu. Dává význam obyčejnému životu a činí ho významným. Ty jsi můj přítel, mám tě rád a dávám ti poslání.
  • V křesťanství pak význam každého jednotlivce stoupá. Každý člověk je Boží dítě, kterého Bůh miluje a volá k sobě. Tím, že nás Pán Bůh miluje jako své děti, z nás činí každého výjimečnou a významnou osobu.
  • Ve starověkých kulturách byli významní jen ti, co si to mohli dovolit. To je ve své době naprosto revoluční přístup k životu.

Každý z nás má svůj příběh. Někdy ty příběhy mohou být vzrušující, někdy naopak velmi nudné a fádní. Každý z nás se rozhodujeme, jaký příběh chceme žít. Jak bys svůj život popsal ty?

Já bych ty příběhy rozdělil do dvou kategorií:   Příběhy opatrnosti a příběhy odvahy.

  • Příběh odvahy: Jsou lidé, kteří se vrhají do různých dobrodružství. Jsou lidé, kteří zkouší v životě vše, co jim život přinese. Tito lidé mají zkušenost, že se mnohokrát spletli, udělali chybu, něco jim v životě nevyšlo. Sáhli si na konec svých sil. Takové životní příběhy jsou pak základem dobrých knih, pro dlouhé sobotní večery.
  • Příběh opatrnosti: To je postoj člověka, který by nikdy nic neriskoval. Dělal jenom bezpečné kroky.  Většina lidí funguje na bázi opatrnosti. Chtějí dělat rozhodnutí, která dopadnou dobře. Protože, ale nikdo nevíme  co nám přinese budoucnost, je nejlepší dělat málo rozhodnutí. Nechat život v zavedených kolejích a nic neměnit. Většina takových lidí pak na konci svého života nelituje věcí, které udělali, ale litují toho, co ve svém životě neudělali.

Opatrní lidé hledají Boží vůli jako potvrzení bezpečné cesty. A dokud to potvrzení nedostanou tak čekají na Boží pokyn a čekají, a čekají a čekají. Bůh ale neslíbil lidem, že jim řekne všechno dopředu.

Když hledá opatrný člověk Boží vůli. Hledá něco jako bezpečné koleje. Bojí se, že zmešká tu správnou vyhybku. Takhle ale život nefunguje. Jestliže něco zmeškáš. Bůh ti bude nabízet další a další šance

Plnit Boží vůli je spíš jako šplhat na vrchol nějakého kopce.  Je celkem jedno jak se na vrchol dostaneš.  Je jedno, kolikrát zabloudíš, jestli projdeš křovím. Bůh tě neodepíše, když uděláš chybu, když se spleteš.

  • Abraham obdržel Boží pokyn o tom, že má vyjít z Uru. A tak vyšel, aniž by se ptal Boha na směr. Opatrný člověk by po výzvě odejít z Uru měl další otázky. Kam mám jít, co tam budu dělat. Nevyšel by dřív, než by dostal jasné pokyny.
  • Pavel s Barnabášem sloužil v Antiochijském sboru několik let. Pak najednou dostali pokyn od DS aby vyšli na misii. A tak šli. Opatrný člověk by řešil směr a strachoval by se o mnoho věcí. Pavel s Barnabášel věděli, že mají vyjít, a to jim stačilo. Všude dostali výprask, vrátili se domů odpočinout si a pak znovu na další cestu. Podruhé prošli celou malou Asii. Až došli na břeh moře, teprve pak jim Bůh dal další pokyn. Sen o tom, že se mají přeplavit do Makedonie. Tito lidé věděli rámcově co mají dělat. Nezabývali se pohodlím, obtížemi, hladem, strachem, bolestí. Bůh je poslal kázat….. A tak šli… Oni šli z důvěrou, že je Bůh vede.

Jestliže se zrovna rozhoduješ a hledáš B. vůli. Polož nejprve otázky sám sobě. Je jich pět. Probrali jsme už dvě.

  1. Bojíš se ztráty kontroly?
  2. Jaký příběh chceš o sobě vyprávět? Příběh odvahy, nebo příběh opatrnosti?

Bojíš se ztráty kontroly? 7.10. 2018

Přednáška Třeboň 7.10.2018 Bojíš se ztráty kontroly

Dnes začínáme novou sérií přednášek, která poběží až do poloviny listopadu.  Ta série se bude zabývat jednou otázkou: Jak poznat Boží vůli pro můj život?

Křesťané i nekřesťané se zajímají o svou budoucnost. Rádi bychom nahlédli Pánu Bohu pod pokličku a zjistili, co bude za pět, deset let. Abychom se mohli dobře rozhodovat.

Duchovně založení lidé, často hledají  budoucnost v různé magii.

  • Házejí si korunou, věští z karet, věštby a horoskopy jsou dnes pořád dobrým obchodem.

Mnozí se nespokojí se čtením budoucnosti, ale chtějí ji i aktivně ovlivnit.

  • Jeden přítel často kupuje věci na E-bay. Zjistil, že jedna z nejprodávanějších věcí je soška sv. Josefa. Která má údajně přinášet štěstí. Dole pod tématem jsou zveřejněny různé recenze a byl tam muž, který nemohl prodat svůj dům. Tak si koupil sošku sv. Josefa, zakopal ji na zahradě a do týdne ho východně prodal.
  • Problém s magií není ten, že by nefungovala, ale nefunguje vždycky. Je to tak padesát na padesát. Tedy buď se to splní, nebo nesplní.

Křesťané často dělají něco podobného.

  • Jako mladý křesťan jsem často hledal Boží vůli, tak, že jsem namátkou otevřel Bibli a poslepu jsem zapíchl prst do textu. Verš, který byl takto označen, jsem považoval za Boží vůli. Někdy jsem se trefil, někdy to ke mně nemluvilo, někdy se mi odpověď nelíbila. Proto jsem to zkoušel znovu. Což mimo jiné ukazuje na to, že jsem ve skutečnosti hledal to, co jsem sám chtěl.
  • Náš bývalý biskup nám vyprávěl příběh. Byl muž, který takto hledal B. vůli. Jednou se mu stalo, že vložil prst na verš: Jidáš šel a oběsil se. Muž přemýšlel a potřeboval to trochu objasnit, tak znovu otevřel bibli a zapíchl prst. Tam byl verš. Jdi a jednej také tak. Rozhodl se zkusit štěstí potřetí. Na místě kam ukazoval prst bylo napsáno: Co činíš, čiň spěšně. Pán Bůh má smysl pro humor. Muž, myslím, už nikdy nehledal B. vůli tímto způsobem.
  • Mnoho křesťanů má svoje modlitby na konkrétní situace. Věří, když něco Bohu řeknou určitým způsobem, že Bůh je vyslyší. Jsou to takové rituální modlitby. Ve skutečnosti ale nezáleží tolik na tom, co Bohu řekneme, ale na tom, jak to ve své hlavě myslíme. I když modlitba je důležitá. Je třeba s Pánem Bohem mluvit. Přesto slova nejsou až tak důležitá

Matouš 6:7  Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. 8Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.

V tomto bloku vyučování se budeme zabývat pěti otázkami, které bychom měli položit sami sobě, ještě dřív, než se začneme Boha ptát, na budoucnost. Na jeho vůli.  Ve skutečnosti s hledáním Boží vůle souvisí víc, než si myslíme. Protože když si na tyto otázky odpovíme správně. Pak by nalezení B. vůle pro život neměl být už takový  problém.

  1. Bojím se ztráty kontroly?
  2. Jaký příběh chceš o sobě vyprávět?
  3. Jsi připraven naslouchat?
  4. Je to opravdu moudré?
  5. Proč děláš, to co děláš?

Bůh je osoba, která nám opravdu přeje a jeho přáním je, aby se nám vedlo dobře. Hlavním zdrojem poznávání jeho vůle Bible. Tam se dozvíme 99,9% toho, co si Bůh přeje, abychom dělali. Někdy nám to ale nestačí. Chceme znát víc. Abychom hledali správně, potřebujeme si odpovědět na těch pět otázek, ještě dříve, než se začneme ptát Boha.

Dnes se budeme zabývat otázkou číslo jedna:

Bojíš se ztráty kontroly?

  • Jak už jsem řekl na začátku. Někdy hledáme Boží vůli nevhodným způsobem. Ve skutečnosti si na hledání B. vůle hrajeme. Jen chceme potvrdit to, co chceme udělat. Když jsem zabodával svůj prst do Bible, hledal jsem verše, které se mi budou líbit. Hledáme nějaké znamení, které nám potvrdí to, co chceme udělat.

Lukáš 18:18  Jeden z předních mužů se ho otázal: „Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ 19  Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš `dobrý´? Nikdo není dobrý, jedině Bůh. 20  Přikázání znáš: Nezcizoložíš, nezabiješ, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, cti otce svého i matku.“ 21  On řekl: „To všechno jsem dodržoval od svého mládí.“ 22  Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází. Prodej všechno co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“ 23  On se velice zarmoutil, když to slyšel, neboť byl velmi bohatý.

  • Muž hledal Boží vůli. Ježíš odkázal na Bibli, ale nebyl spokojen a tak Ježíš pokračuje. Toto není odpověď pro každého. Tento muž měl jeden problém. Měl něco, na co spoléhal víc než na pána Boha.  Jeho majetek byl:  Jeho jistotou. Zdrojem jeho bezpečí, Zdroj jeho kontroly nad životem.

Křesťanská víra stojí na odevzdání kontroly nad svým životem pánu Bohu.

  • Jeden kazatel při kázání na toto téma použil hezký obraz: Požádal jsem Boha, aby seděl v mém autě jako řidič, a já budu sedět vedle jako spolujezdec. Řiď ho Bože tam, kam chceš. Dokážeme něco takového v našem životě?  Proč ne?  Důvod je jednoduchý. Protože Bohu nedůvěřujeme.

 

  • Možná je tu dnes někdo, kdo si svou důvěru k Bohu teprve buduje. Tvá důvěra teprve roste. To není nic špatného. Když si odpovím poctivě na otázku, nakolik Bohu důvěřujeme, tak většina z nás dojde k tomu, že tato důvěra není absolutní u nikoho.

 

  • Bůh nás ale chce přivést do bodu, že naše důvěra vyroste natolik. Že mu klidně popustíš volant svého života a řekneš, řiď ho Bože. Ty jsi lepší řidič, než jsem já.

Rád bych vám přečet ještě jeden verš z Bible, abychom pochopili, že Bohu je možné důvěřovat. Často Boha totiž podezříváme z toho, že je k nám necitlivý, že ho nezajímáme, že mu na nás nezáleží.

Ten verš, který přečtu je z knihy proroka Jeremiáše. Ta kniha popisuje jedno složité období Izraele.  Izraelci se dlouhodobě moc neptali na Boží věci. Opouštěli Boha, chodili k jiným. Nedbali na zákon a tak se Bůh rozhodl, že budou přemístěni do Babylonu. Došlo k bitvě a Izrael prohrál.  Tehdy Izraelci hledali B. vůli a chtěli slyšet, že Bůh je vrátí zpět, do jejich zaslíbené země. Chodili i proroci, kteří jim prorokovali, co chtěli slyšet. Ale Bůh skrze Jeremiáše k nim mluvil, aby nedoufali v brzký návrat a zařídili se v Babyloně po svém. Protože je Bůh vysvobodí, ale až za 70 let. Pak jim říká ten nádherný verš. Který vybízí Izraelce k důvěře.

Jeremjáš 29:11  Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.

Bůh to s námi myslí dobře. Myslí na náš pokoj, ne na naše zlo. Proto, nechat se vést Bohem je základní předpoklad pro poznání Boží vůle. Někdy hledáš jen potvrzení. Chceš slyšet jen určité věci. Pak nepočítej s tím, že k tobě Bůh bude mluvit. On má na to, aby vedl tvůj život. Ty mu prostě jen bezmezně důvěřuj.

My chceme znát budoucnost kvůli tomu, abychom neztratili kontrolu nad svým životem.  Evropská kultura je postavená na kontrole života.

  • Když už lidé nevěří na věštění, pořád si dělají předběžné výzkumy vývoje, trhu, společnosti, volební preference. Zkoumají pravděpodobné scénáře. Bůh nás ale vede k důvěře v jeho vedení.

Jób 29:2  „Kéž by mi bylo jako za předešlých měsíců, jako za dnů, kdy mě Bůh střežil, 3  kdy jeho kahan mi nad hlavou zářil a já jsem temnotou šel v jeho světle,

Job, když chodil s Bohem, vzpomíná, že mu Boží kahan svítil nad hlavou. My si všichni představíme pořádnou čelovku, která svítí hodně daleko. Nejlépe halogen. Kahan svítí jen na pár kroků. Bůh rozhodně neřekl Jobovi o jeho zkoušce. Tak daleko Jobovi nedal vidět. Přesto Job měl určité množství světla Božího. Viděl dopředu a byl s tím spokojen, protože Bohu důvěřoval. A to dokonce uprostřed všeho co ho potkalo.

A já se tě ptám? Pokud chceš dát Bohu otázku na tvou vlastní budoucnost. Důvěřuješ mu?

Jeremjáš 29:11  Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.

 

O pokladu ukrytém v poli

Přednáška Třeboň 30.9. 2018

O pokladu ukrytém v poli

Dnes budeme mluvit opět na téma: Ježíšovy „fiction story“. Ježíš často a rád vyprávěl lidem příběhy, které se nikdy nestaly, přesto je v nich ukrytá pravda. Těmto pohádkám pro dospělé říkáme podobenství. Obraz, který je podobný něčemu o čem Ježíš chtěl mluvit, ale kdyby věci řekl rovnou, nikdo by mu nerozuměl. Informace, důležité principy schoval do těchto příběhů a my je můžeme objevovat.

Matouš 13:44  „Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole. 45  Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly, 46  objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.

Dvě podobenství vedle sebe, Obě vyjadřují stejnou myšlenku.  Někdo nalezne něco vzácného a prodá všechno co má, aby mohl koupit tu vzácnou věc.  Ten první člověk se chová jako podvodník. Když nalezl poklad na cizím poli, ukryl ho a koupil to pole. Podvedl původního majitele, kterého na svůj nález rozhodně neupozornil. Myslím, že muž byl opatrný, kdyby poklad jenom sebral, mohl ho někdo vidět a musel by ho vrátit. Takhle si celou záležitost pojistil. Teď bylo pole jeho, a co na něm najde je také oficiálně jeho. Ruku na srdce, kdo z nás hříšníků by tohle neudělal stejně. Když jde o poklad. Všichni bychom měli stejné pokušení.

Tím příběhem Chtěl Ježíš říci:

  1. Být v Božím království, znamená být vítězem jackpotu.

Co všechno dostáváme v Kristu?

  • Můžeme postavit život na dobrý základ. Všichni co dělají něco špatně, nemají dobré spaní. Všichni chceme žít dobrý život. I ten největší zločinec, nemá dobré pocity z toho, co dělá. Často ale nevíme, jak žít. Nikdo nám to neřekl ani neukázal. Čteme různé filosofické knihy. Návody na život. Žít v Božím království znamená: Sáhnout si na Boží srdce. Spojit se s ním. Dosáhnout uspokojení.
  • Můžeme se nechat smířit s Bohem. Ve všech náboženstvích si lidé chtěli naklonit Bohy. I když hodně obětovali, nebylo tak jisté, že smíření s nimi skutečně dosáhnou.

Nekřesťané svým způsobem života žijí jako B. nepřátelé. (To neříkám já, ale Bible.) Ne, že by to tak chtěli, nebo plánovali, ale už se do nepřátelství s Bohem narodili.  V evangeliu se nám nabízí smíření s Bohem. Apoštol Pavel napsal: „Bůh nám apoštolům uložil sloužit tomuto smíření.“

  • Můžeme získat přístup k věčnému životu. To už je velká síla. Kdo ví, co bude po smrti? Tím se trápí většina lidí. Smrt je smutná záležitost. Jaký smysl dává dobrý, nebo špatný život, když jednou zemřeme? Je to úplně jedno jak jsme žili. Kdo získá Krista, získal přístup k věčnému životu.

2. Získání toho pokladu tě bude stát všechno, co máš.

Podobenství říká, že dostáváš vzácnou věc, která tě bude stát všechno, co máš, abys ji získal.

  • Dostal jsi poklady zadarmo. Díky Ježíšově oběti, není už třeba nic dodávat. Vstup do Božího království je zadarmo, ale udržet se v něm tě bude stát všechno, co máš.

Žít v Božím království totiž od nás očekává postoj: On bude králem a ty služebníkem. On je Pán a ty jsi poddaný. Pána Boha poslouchat je pro lidskou náturu to nejtěžší v životě.

Křesťané platí cenu:

  • Jsou finančně štědří.
  • Věnují se životu v církvi, i když je to časově náročné.
  • Věnují svůj čas modlitbám.
  • Věří navzdory odporu okolí.
  • Žijí život lásky, i když se tím vystavují zranění těch, které milují.

Nikdo nezaplatí za to, co nepovažuje za cenné. Jakou cenu má pro tebe život v Božím království? To dokazuješ každým svým činem.

To podobenství nápadně připomíná příběh Jákoba a Ezau. Ezau se vracel z lovu hladový, Přišel k Jákobovi, který si zrovna vařil čočku. Ten, když viděl, jaký má hlad, hned zasmečoval: Prodej mi své prvorozenství. (Jákob se narodil jako druhý syn, nemohl zdědit otcovo Boží pověření.) A protože Ezaovi nedošlo, jakou má jeho prvorozenectví cenu, tak jej hned prodal jako bezcennou věc. To byl začátek Ezaova konce  jako nositele B. požehnání. Měl jsem dojem, že Bohu se líbil víc Jákobův podvod, než Ezaův nezájem.

A co ty? Vidíš cenu toho, co ti Pán Bůh nabízí? Nebo je pro tebe cennější vše ostatní? Pokud to druhé, tak se zamysli nad tím co je ti nabízeno v evangeliu. Ježíš to považoval za tak cenné, že za to položil svůj život.

Závěr:

To podobenství říká. Nabízím vám úžasné věci. Chci, abyste viděli cenu toho, co vám nabízím. Nezdráhejte se za to zaplatit všechno, co máte.