Přednáška Třeboň 20.1.2019

Téma: Jednota za každou cenu.

Dnes máme třetí přednášku v pořadí. A mluvíme o jednotě, harmonii, globalizaci.

Jsou to myšlenky ušlechtilé. Kdyby se tak svět už konečně domluvil. Spojil se v jednotě, všichni by se vším souhlasili. Jak by ta naše civilizace vzkvétala.

O podobnou jednotu se snažili snad všichni vládci, co kdy žili. Ve většině případů na to měli jednu metodu. Tzv. Metoda největšího klacku. Tyto říše nemívaly dlouhé trvání. Mnohé říše existovaly vlastně jen do smrti svých zakladatelů.

V zemích úrodného půlměsíce vznikaly poměrně velké říše, které byly sjednoceny dobýváním. Syrská říše, Asyrská říše, Později to byli Babyloňané,

  • Král Nabukadnesar sjednotil říši a upevnil ji tím, že přestěhoval celé národy na jiná místa v říši. A nastal ten správný mír. Národům byl vnucen. Jestli vám to připomíná dnešní EU. Tak nejste daleko od pravdy.
  • Později přišli Řekové. Alexandr Veliký založil obrovskou říši, která sahala až k Indii.
  • Po nich přišli Římané. Přišli s tzv. demokratickým zřízením. Národům se nechala určitá samospráva v jednotné říši. A tento systém vydržel až do dnes.
  • V poměrně nedávné době přišli sjednotitelé lidstva na základě určitých myšlenek. Marx, Lenin. Věřili v nadvládu dělníků a rolníků. Pak Přišel Hitler. Věřil, že jedině Německý národ má nárok na přežití. Jako vyšší vyvinutější rasa.
  • Bylo dost sjednotitelů na základě náboženství. Křesťanům se to rozhodně nevyhnulo. V současnosti je takovým sjednotitelem světa na základě víry Islám. Který říká. Právo na plnohodnotný život má jenom Muslim.

Ti všichni věřili, že jednota povede k míru a prosperitě, spravedlnosti. Což určitě není lichá úvaha. A jistého pokroku bylo dosaženo vždy. I když málo kdy pro všechny a všude.

Naneštěstí tato úvaha má jeden podstatný háček. Lidský sklon ke zlému.

Římanům 7:14  Víme, že zákon je svatý- já však jsem hříšný, hříchu zaprodán. 15  Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím. 16  Jestliže však to, co dělám, je proti mé vůli, pak souhlasím se zákonem a uznávám, že je dobrý. 17  Pak to vlastně nejsem já, kdo jedná špatně, ale hřích, který je ve mně. 18  Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne. 19  Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. 20  Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá. 21  Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo. 22  Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím; 23  když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy. 24  Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?

Pavel nám odhaluje svůj zápas s vlastní hříšnou přirozeností. Byl to muž, který celou bytostí chtěl v životě dělat dobré věci. Ale sám od sebe to nedokázal. A byl s toho upřímně frustrovaný. Změna nastala s přítomností Ducha Svatého v jeho životě. Jeho přítomnost způsobuje změnu srdce. Bez něj se okamžitě vracíme ke své staré přirozenosti, která je zlá, sobecká.

Nám křesťanům tedy musí být jasné, že velké možnosti sjednoceného světa nemohou vést ne k velkému dobru, ale velkému zlu. Větší možnosti nakonec vedou k většímu zlu.

Genesis 11:1  Celá země byla jednotná v řeči i v činech. 2  Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam. 3  Tu si řekli vespolek: „Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme.“ Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny. 4  Nato řekli: „Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.“ 5  I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. 6  Hospodin totiž řekl: „Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. 7  Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli.“ 8  I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. 9  Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.

Krátce po potopě kdy přežili jenom 4 rodiny. Noe a jeho tři synové s manželkami, se lidstvo opět začalo množit. Pán Bůh jim dal požehnání, ale také jedno přikázání, aby se rozešli po celé zemi. Ale lidé tohle nechtěli. Bylo jim pospolu dobře. A tak je napadlo, že Boha neposlechnou a udělají si vysokou věž. A učiní si jméno na zemi. Pán Bůh ale pro podobné myšlenky neměl pochopení a tehdy způsobil, aby si lidé navzájem přestali rozumět. A ta velká říše i stavba se rozpadla.

Nemrzí vás, že se to nakonec neuskutečnilo? Proč ten Bůh je tak zpátečnický? On ví co je v člověku. Věděl, k čemu by to nakonec lidi přivedlo.

Závěr:

Můj závěr který jsem si z tohoto příběhu i myšlenek vzal. Lidská jednota nás nespasí. Nemám nic proti jiným národům ani rasám ani kulturám. Ježíšovo učení nás vede k tomu, abychom se milovali a chápali pokud je to možné.

Podobně se dívám i na církevní jednotu. Jestli si někdo myslí, že církev bude silnější jako jedna velká super církev. Tak se mýlí.

Daleko větší důraz bych kladl na jednotu s Bohem. Protože, to je to co člověku opravdu chybí a bez čeho se nezmění jeho vnitřní nastavení.

Věřím v revoluci osobního srdce. Kdy Boha pustíme blíž, kdy ho pozveme do svého života a všechno budeme dělat s ním.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *