Přenáška Třeboň 6.1.2019

Téma: Jeden Svět

Jsem kolečkem v soukolí?

Dnes otevíráme nový blok vyučování na téma jeden svět.

Dnešní svět se oproti dřívějšku změnil.

• Neměli pojem o velikosti světa. Žili v jedné vesnici, znali jeden jazyk. Většina lidí se nedostala dál než za humna své vlastní vesnice. Pár lidí cestovalo se svým řemeslem. A docela dost se dostalo do světa na válečných výpravách. Nebo jako nomádi se svými stády. Chodilo se většinou pěšky, nebo se jezdilo na oslech. Možnosti kam se dostat byly omezené.

• Dnešní svět se nám nějak zmenšil. Překonáme vzdálenosti letadlem za několik hodin. Vlaky jezdí několik set kilometrů za hodinu. Auta skoro taky. Máme mobilní telefony, internet, Povídáme si s příbuznými z druhého konce planety. Celý svět se propojil. Všichni jsou on-line. Mají přístup ke všem informacím. Radám, vyučováním. Jsme opravdu jedním světem.

• Dříve než kdy jindy lidé cítí, že jsou součástí toho velkého celku. Stroje, kterému říkáme svět. Už se necítíme jako Třeboňáci,Suchdoláci, Budějčáci. Přestáváme se cítit jako Češi, začínáme mluvit o svém evropanství a mnozí říkají, že jsou prostě světoobčané.

Podobné je to i v církevních společenstvích. Křesťané mohou dnes číst mnoho literatury a jsou vystaveni masáži mnohých názorů na bibli, církevní život, tradice. Už není jediným teologickým zdrojem pro jejich víru místní pan farář.

• O to větší tlak cítíme na sjednocení. Zapomeňme na podružné rozdíly a sjednoťme se. Jak duchovně, tak organizačně. Prostě celý svět se propojuje, proč ne my?

Tomuto fenoménu říkáme globalizace. Já bych se chtěl zamyslet nad touto věcí. Protože všechno nám přináší vždy něco pozitivního, ale často se vynořují i věci negativní, na které jsme třeba ani nepomysleli.

• I globalizace má své odpůrce a toto hnutí sílí, čím víc se ukazují různá negativa. Nadnárodní společnosti drancují zdroje méně rozvinutých zemí. Nad vším vládnou peníze. Dřív lidé mohli škodit jen v určitém měřítku. S globalizací mohou škodit na celoplanetární úrovni.

Dnes bych se chtěl zabývat jedním fenoménem globalizace. A to jak se v tomto světě cítí jednotliví lidé.

Nazval jsem to otázkou. Jsem kolečkem v soukolí?

• Někdy mám ten pocit, že jsem se stal pouhým číslem ve statistice. Že na mě vlastně ani tak nezáleží. Jdu do práce, vyrábím jednu součástku do stroje, který se montuje někde jinde. Čelím pocitu, že kdybych tady nebyl, kdybych nedělal to, co dělám, nikdo si ani nevšimne.

• Aby si mě lidé všimli, musím být lepší, pilnější, výkonnější, chytřejší, krásnější.

• Člověk byl vždy součástí nějakého celku. Byl vždy kolečkem v soukolí. Leč byl vždy důležitým kolečkem a kdyby nebyl strašně by chyběl. Jako ochránce rodiny, osady, jako zemědělská síla, jako živitel rodiny,

• Lidé čelí vlně osamělosti a zbytečnosti svého života. Mluví se o tom, že čelíme epidemii depresí, která tady nikdy nebyla. Statistiky tvrdí, že chronickou osamělostí trpí jedna desetina lidí. Lékaři kroutí hlavami a ptají se proč. Když svět je tak propojený a nikdo nežije úplně sám.

• Emily White napsala knihu Opuštěná a neb: Jak se naučit žít se samotou. V ní píše svůj příběh, kdy pět let ve svém životě žila úplně osamocený život. Jednou vyrazila nakupovat, aby si mohla popovídat aspoň s prodavačkami v obchodě.

Jak lidé bojují s tímto pocitem zbytečnosti?

Věnují se věcem, které jim znovu dávají pocit důležitosti:

• Stavějí lodě, cestují, lezou po horách, sportují, Nebo naopak pracují až do úplného vysílení. Věnují se svým dětem, vnukům s nadměrnou pečlivostí. Často to bývá nepříjemné samotným dětem.

Křesťané mají jednu výhodu: Mohou si uvědomit, jak jsou důležití pro Boha.

Zacharjáš 2:12  Toto praví Hospodin zástupů, který mě poslal pro svoji slávu k pronárodům, které vás plenily: Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka.

Izajáš 49:15  Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. 16  Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále.

Jan 10:2  Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. 3  Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je.

Pána Boha nezajímá tvá krása, inteligence, schopnosti, tvá užitečnost. Jeho zajímáš ty. Jsi jeho dítětem a to určuje tvou cenu. Na to vždycky pamatuj.

• Pokud se cítíš zbytečný, neužitečný, pokud máš dojem, že nikoho nezajímáš. Pokud se cítíš ztracený v tomto velkém světě. Je tady někdo, kdo tě zná jménem. Komu na tobě záleží. Pro koho jsi důležitý.

Křesťané jsou součástí církevní rodiny.

1 Korintským 12:27  Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.

Apoštol Pavel v knize korintským popsal společenství věřících jako tělo. Každý člověk je jedním z jeho částí. Tedy jsme opět kolečkem v soukolí. Kolečkem, které je důležité.

Závěr:

Jedním negativním fenoménem dnešní moderní, globální společnosti je osamělost a ztráta významu vlastního života. Zbořili jsme mnohé bariéry, abychom odstranili izolaci. Celý svět je otevřený. Paradoxem je, že se cítíme v tomto otevřeném světě často ztracení a zapomenutí. Pán Bůh má ale řešení pro každou ztrápenou duši. Tím, že si uvědomíme kým jsme pro něj osobně a jak jsme důležití pro naši duchovní rodinu, které říkáme církev.