Fórum

Podnikatel s časem

Citace

Podnikatel s časem.

Život se zdá být k lidem nespravedlivý. Někdo od života dostane málo a někdy dostaneme moc.

Nikdo z nás si nemohl vybrat, do jaké rodiny se narodí. Někdo se narodí do rodiny námezdního dělníka a

někdo je syn továrníka na klobouky. Někdo má báječné rodiče, kteří se o něj starají a milují ho a někdo se

narodí a má jen maminku, protože tatínek je opilec, nebo kriminálník.

Také nemůžeme ovlivnit, jaké schopnosti budeme mít. Rodíme se různě inteligentní. Někdo má dobrou

jemnou motoriku, má předpoklad být dobrým řemeslníkem. Někdo je dobrý ve sportu. Někomu to pálí v

matematice. Ačkoliv to neznamená, že tím směrem v životě půjdeme. Máme předpoklady k něčemu.

Když se narodíme, tak už jsou většinou „naše karty rozdané“. A na nás je abychom to, co jsme dostali,

nebo zdědili, rozmnožovali jako základní kapitál.

Ještě jeden základní kapitál jsme dostali do života a tím kapitálem je čas. A jak se zdá, tady je život

spravedlivější. Na první pohled to vypadá, že všichni jsme dostali stejně času. Stejně dlouhé dětství,

puberta, devět let základní školy, 4 roky střední a pak moře času na založení rodiny, výchovu dětí atd..

I to je iluze, protože nevíme, kolik toho času jsme vlastně dostali. A kdykoliv nám ten zbývající čas může

být sebrán. Nehodou, nemocí….. Ale každému z nás běží stejně rychle. V tom je ta jeho spravedlnost.

Máme sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. 60 vteřin do minuty……..

Co z toho pro nás vyplívá?

Závěr pro každého člověka: Že tvůj čas je vzácný majetek, který pořád ubývá, haléř po haléři. A lidé

si kladou otázku jak ten svůj čas nejlépe využít. Abychom třeba na konci svého života nemuseli

litovat, že jsme ho špatně žili a využili.

Možná si teď takové otázky vůbec nekladeš. Ale, věř mi, jednou to přijde. Lidé si často v těžkých

chvílích svého života, sepisují své imaginární nekrology. A s hrůzou zjišťují, že vlastně neví, co by do

nich napsali. Žil, bezvýznamný, neužitečný život a zemřel, aniž by užil všech radostí života…… .

Lidé hodnotí využití svého času podle toho, co ve svém životě považují za důležité.

 Jsou lidé, kteří považují za důležité, aby prožili šťastný život.

 Jsou lidé, kteří považují za důležité, aby prožili významný život.

 Jsou lidé, kteří považují za důležité, aby prožili užitečný život.

To nejsou tři druhy lidí. To jsou tři důležité motivy, které provázejí náš život.

V průběhu života se motivy našeho žití mění.

Mladí lidé chtějí žít šťastný život. Naplnit své potřeby. Život si užít. Něco vidět, něco zažít. A když už

mají pocit, že život jim jen těžko nabídne víc. Chtějí být významní, chtějí mít vliv, chtějí, aby si je lidi

pamatovali. A když toho dosáhnou, přichází do jejich života další touha: Chtějí mít pocit, že to, co

v životě dělali, mělo nějakou praktickou cenu.

Tyto tři motivy se v našem životě neustále objevují, některý sílí, jiný ustupuje do pozadí a pak se

mohou znovu objevit.

Tyto tři motivy jsou důležité. To jsou důvody. Proč žít. Když důvody ztratíme je nesnesitelné i

dýchat.

Pak se ale objevuje ještě čtvrtý důvod, který se (jak se zdá) nikdy nevyprázdní, nevyčerpá. A tím,

čtvrtým motivem je: žít dobrý život. Správně tušíte, že takový motiv mají lidé, kteří pochopili, že

jejich život bude nějak a někým hodnocen. Bohem, nebo druhými lidmi. Že nebylo jedno, jakých

prostředků použili k žití svého vlastního života.

Charles Dickens napsal mystický příběh Vánoční koleda, kdy se starému lakomci na konci života

zjevují tři duchové, kteří mu ukazují jeho neetické chování v životě. A muž pochopil, že v životě

nejde jen o to, čeho v životě dosáhneme, ale jak toho dosáhneme. A jeho chování se radikálně

změní. Nevím, jak by příběh vypadal kdyby muži nehrozil soud z následkem trestu.

Křesťané by měli být lidé, u kterých by tento motiv k žití měl být nejsilnější. Mají k tomu dobré

důvody.

I. Křesťan ví, že etika jeho života bude předmětem Božího soudu.

Římanům 2:5 Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se

zjeví spravedlivý Boží soud. 6 On `odplatí každému podle jeho skutků´. 7 Těm, kteří

vytrvalostí v dobrém jednání hledají nepomíjející slávu a čest, dá život věčný. 8 Ty však, kteří

prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest.

Když tedy člověk přijde k tomuto soudu, Bůh se ho nebude ptát:

 Kolik toho v životě viděl, jak si svůj život užil, nakolik užil míry šťěstí.

 Dokonce se ten soud nebude týkat jeho slávy a významu, kolik lajků měli jeho

příspěvky na facebooku.

 Dokonce se Bůh nebude ptát kolika lidem tvoje skutky přinesli užitek. No… možná

trochu ho to bude zajímat.

Matouš 6:19 Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají

a kradou.20 Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději

nevykopávají a nekradou.

Co to ten Ježíš říká? Jsou určitě poklady, kterými se shledám v nebi? A já se vás chci zeptat:

Jaké poklady si myslíte, že Ježíš myslel?

II. Křesťan ví, že současný život je zkouškou na věčný život.

Nový zákon mluví hodně o tom, že máme jako lidé možnost už tady na zemi přejít do jiného

života, než který známe. Života, který nekončí fyzickou smrtí, ale trvá věčně.

Náš život v tomto těle je kraťoučký, oproti tomu do čeho vstupujeme. Berme ho jako

přerozdělení, ve kterém se rozhoduje o tom, kde budeme trávit věčnost. Nový zákon klade velký

důraz na etiku víc, než na schopnosti, dílo, význam pro společnost, pozitivní pocity, velikost poznání

a porozumění.

2 Korintským 4:16 A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne

obnovujeme. 17 Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy 18 nám, kteří

nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné. 2

Korintským 5:1 Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od

Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama. 2 Proto zde sténáme touhou, abychom

byli oděni šatem nebeským. 3 Vždyť jen když jej oblékneme, nebudeme shledáni nazí. 4 Pokud jsme

totiž v tomto stanu, sténáme pod těžkým břemenem, neboť nechceme, aby z nás bylo svlečeno naše

pozemské tělo, nýbrž aby přes ně bylo oblečeno nebeské, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno

životem. 5 Ten, kdo nás k tomu připravil a dal nám již Ducha jako závdavek, je Bůh. 6 Jsme tedy

stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána - 7 žijeme

přece z víry, ne z toho, co vidíme. 8 V této důvěře chceme raději odejít z těla a být už doma u Pána.

9 Proto nám také nadevše záleží na tom, abychom se mu líbili, ať už odcházíme domů nebo

zůstáváme v cizině. 10 Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý

dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé. 11 Protože známe tuto bázeň před

Pánem, přesvědčujeme lidi.

Závěr:

Bible nás tedy vede k tomu, že nejdůležitějším motivem pro využití našeho času

není to, co děláme, ale jak to děláme.

Svět se specializuje na výkon. Naše přednáška o dobrém využití času není zaměřená na výkon, ale

na etiku. Správně využitý lidský život je ten, který přináší druhým lásku, pravdu a spravedlnost. Ale

často je to způsob jak prožít svůj čas s pocitem, že jsem byl maximálně šťastný významný a užitečný.

Církev, které budete rozumět